Země Světa - Praha

Vltava protéká středními Čechami úzkým a hlubokým údolím, které se u soutoku s Berounkou náhle rozšíří a po několika kilometrech vytvoří rozlehlý amfiteátr, kde dříve řeka zvolnila svůj tok a rozlévala se do šíře v mělkém korytě s četnými ostrovy.. Široko daleko nešlo najít jiné místo, kde ji bylo možné tak snadno překročit, a není vyloučeno, že právě z nějakého prastarého výrazu pro brod se vyvinulo jméno Praha. Říká se, že Pražský hrad je na světě jediným případem panovnického sídla, které existuje od samého počátku státnosti dané země. Pokud přimhouříme oči nad bájnou minulostí Levého Hradce nebo Vyšehradu, máme asi důvod k hrdosti. I počátky Pražského hradu spadají do doby mýtů a pověstí, ale jako nesporný fakt lze přijmout jeho roli za knížete Bořivoje koncem 9. stol. A sídlem hlavy státu, přes všechny pohromy a dočasné ztráty samostatnosti, je vlastně dodnes. Nevznikl nijak živelně, ale byl založen na protáhlém, strategicky výhodném ostrohu, vybíhajícím od pozdějšího Strahova k severovýchodu, kde končí nad serpentinou dnešní Chotkovy ulice. Ze severu byl chráněn strmými svahy Jeleního příkopu, od jihu srázem spadajícím k Malé Straně a na západě byl ostroh asi přeťat roklí, rozšířenou na způsob obranného příkopu. Zhruba uprostřed území chráněného zemními valy a palisádami, na místě pozdějšího královského paláce, se nacházelo knížecí obydlí, zpočátku dřevěné, a samozřejmě též objekty spjaté s náboženským a státním kultem. Předmětem dohadů bylo odedávna to, že zbytky kostelíka Panny Marie, vůbec prvního křesťanského kostela na Hradě, byly objeveny pod tereziánským křídlem mezi I. a II. nádvořím, tedy nelogicky daleko od knížecího domu a dokonce vně prvotního opevnění. Je však možné, že po přijetí křesťanství, tj. po roce 874, byl kostel založen záměrně na místě nějaké starší svatyně potlačeného pohanského kultu. Byla to stavba z kamene, stejně jako ostatní církevní objekty v blízkosti paláce. Kolem roku 920 založil Vratislav I. kostel sv. Jiří a krátce po něm kníže Václav rotundu sv. Víta, v 11. stol. nahrazenou Spytihněvovou novostavbou baziliky; o všech se ještě zmíníme. Po požáru roku 1142 dostaly kamennou podobu i obytné stavby včetně palácové kaple Všech Svatých a rychlými proměnami procházely i další objekty včetně opevnění Hradu – to bylo až do 11. stol. dřevěné. Do opevněného areálu se zpočátku vstupovalo pouze od západu a od východu, třetí vstup od jihu, z dnešních zahrad, přibyl až později. Přes všechny pozdější změny a přestavby lze říci, že už v románském období se na Hradě ustálila skladba nejdůležitějších objektů, uprostřed s chrámem sv. Víta, který po gotické přestavbě získal dominantní postavení v jeho panoramatu, a s nižšími objekty paláců a dalších staveb, které ho lemují po celé délce hradního pahorku. A nezměnila na tom mnoho ani tereziánská přestavba Hradu po roce 1753, tím spíš, že státní pokladně vyčerpané válkou s Turky došly peníze a přestavba, poté co pohltila západní část Hradu včetně původního opevnění, se zastavila před Ludvíkovým křídlem. Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, nábožensky i politicky nejvýznamnějšímu chrámu v zemi, jsme se věnovali již dříve (ZS 3/2016) v souvislosti s uměním doby Karla IV. a v tomto čísle ji připomínáme v jiném článku jako poslední objekt na korunovační cestě českých králů. Dodejme proto už jen několik obecných údajů z předchozích a následujících období její historie. Katedrála stojí na místě chrámu založeného asi před rokem 935 knížetem Václavem k oslavě sv. Víta, který měl půdorys rotundy s ochozy obíhajícími kolem válcovitého ústředního prostoru. Po roce 1060, za Spytihněva II., nahradila rotundu prostornější trojlodní bazilika o dvou chórech v duchu otonské architektury. Její základy jsou dnes přístupné v podzemí katedrály a na jejich na modelu (vystaveném uvnitř chrámu) je patrný vztah všech tří kostelů, hlavně respekt k hrobu sv. Václava na původním místě – nejdříve ve zvláštní kapli Spytihněvovy baziliky, do níž byla pojata příslušná apsida původní rotundy, a pak v umístění Parléřovy svatováclavské kaple coby finálního bodu všech slavností a procesí spjatých s prvním národním světcem. Ta byla zřejmě ústředním bodem katedrály… a pro věřící je jím dodnes. Stavební historie následující gotické stavby je natolik známá, že jen pro pořádek připomínáme jejího prvního stavitele Matyáše z Arrasu (od roku 1344) a jeho nástupce Petra Parléře (asi od roku 1356), po jehož smrti (1399) stavba už stagnovala a nakonec byla nadlouho opuštěna. Ne, že by se v dalších staletích nepomýšlelo na dokončení rozestavěného chrámu. Benedikt Ried, Giovanni Orsi, Jan Blažej Santini-Aichel a další se podíleli na projektech a podvakrát dokonce byly položeny základy, ale teprve ve 2. pol. 19. stol. se přistoupilo k realizaci dostavby podle projektů Josefa Krannera (od roku 1873), Josefa Mockera a konečně Kamila Hilberta, který stavbu dovedl do dnešní podoby se dvěma západními věžemi v roce 1929. Ale ani tak, zejména v detailech výzdoby, nebyla zcela... Země Světa - Praha od top výrobce GEO-Bohemia, s.r.o. - tento produkt posíláme v sezónní slevě za 95 . Pozor, počet kusů na skladě může být u akčního zboží omezen. Udělejte si radost.

Další parametry Země Světa - Praha

• Název: Země Světa - Praha
• EAN: 448480
• Cena: 95
• Dodací lhůta: 0 dnů