Země Světa - Egypt

Ta-meri: ve staré egyptštině Země milovaná nebo též obdělaná. Druhému významu se blížil i dávný název Kemet – Černá země. Svým obyvatelům připomínala lotos, jehož stonek tvořila životodárná řeka Nil a květ pak její delta ústící mnoha rameny do Středozemního moře.. Právě v deltě se dobře dařilo šáchoru, z něhož se ve starověku vyráběly suknice, sandály, koše, plachty, lana i čluny, hlíza se jedla, kořeny se topilo i svítilo (používaly se na pochodně). A taky se z něj zhotovoval psací materiál. Říkali mu papyrus. Po porobení Dolního Egypta dravějšími panovníky Horního (jižního) Egypta se stal součástí spojeného „státního znaku“ lotos i papyrus a také bůh blahodárných vodních záplav Hapi (Hapej) se zdvojil, aby každá jeho postava mohla nést na hlavě jeden ze symbolů. I vládce sjednocené říše – jazykem Bible faraon – musel jako „král Horní i Dolní země“ od té doby nosit dvoubarevnou korunu pšent, přičemž její červená (hornoegyptská) část jakoby polykala tu bílou, což konec konců odpovídalo skutečnosti. Mnohem později přišedší Arabové zemi nazvali Miṣr, v egyptském dialektu Maṣr – a tak jí domorodci říkají dodnes. Mezinárodní název Egypta se vyvinul v poslední fázi antiky, kdy si Řekové pro ně zcela nesrozumitelný domorodý název země Hikuptah, odvozený ze jména paláce boha Ptaha v Memfidě, zkomolili na Aígyptos. A i když se o něco později Egypt stal pouhou římskou provincií Aegyptus, nikdo už mu nevezme prvenství nejstaršího a nejdéle trvajícího státního útvaru lidských dějin. Více než tři tisíce let budoval svou monumentální architekturu a svébytnou kulturu, kterou sem dnes jezdí obdivovat nadšenci z celého světa. Starověké dějiny země jsou dlouhé a, navzdory mnoha hmotným i písemným pramenům, v některých obdobích známé a probádané méně než v jiných. Egyptologové zaznamenali od vzniku sjednoceného Egypta existenci celkem 30 vládnoucích dynastií a vytvořili relativně úplné řady panovníků v období dynastií 1.–6., 12., 18. a polovině 19., 24.–30. Protože však u mnoha panovníků není známa délka jejich vlády a navíc situaci komplikuje docela častá existence spoluvlády dvou králů, je prakticky nemožné vytvořit pro staré egyptské dějiny absolutní datování. Zatímco v některých obdobích panuje na datování mezi odborníky shoda, jiná období jsou stále velmi sporná. Proto také lze nalézt v různých pramenech různé údaje. Přesná data jsou k dispozici až zhruba od 26. dynastie dál. Kromě existence jednotlivých dynastií se od 19. stol. začala používat také periodizace egyptských dějin do delších časových úseků, z nichž jsou široké veřejnosti nejznámější pojmy Stará, Střední a Nová říše. Připomeňme si proto základní členění egyptského starověku a s ním i nejslavnější stavby, které v jednotlivých obdobích vznikly. Období před vytvořením egyptského státu se označuje jako Předdynastická doba. První stát zde vznikl a začal fungovat v Archaické době, vymezené zhruba roky 3100 a 2700 př. n. l., do které spadají první dvě panovnické dynastie. Legendárním zakladatelem první dynastie byl Meni, jemuž se připisuje rovněž založení nového sídelního a správního centra sjednocené země, města Inebuhedž („Bílé zdi“), jež později dostalo jméno Mennefer a nejvíce je známé pod svým řeckým pojmenováním Memfis. V poslední době stále více převládá názor, že Meni nebyla konkrétní historická postava, ale spíše označení zakladatele státu, v němž se mohlo spojovat i několik panovníků. Z pohledu slavných egyptských památek je prvním zásadním obdobím Stará říše, která navázala na Archaickou dobu, trvala přibližně 500 let a vystřídaly se v ní dynastie 3.–8. Konstatujeme-li, že se Stará říše někdy označuje také jako „věk pyramid“, je tím řečeno vše podstatné. Nejstarší pyramidu po sobě zanechal král Džoser, považovaný dnes většinou za zakladatele 3. dynastie. Je stupňovitá a byla součástí většího králova pohřebního komplexu v Sakkáře. S následující 4. dynastií pak jsou spojeny tři slavné jehlanovité pyramidy v Gíze, které můžeme chápat, stejně jako jiné pyramidy vystavěné dalšími panovníky 4., ale též 5. a 6. dynastie na jiných místech, jako výraz tehdejší konsolidace země a jejího hospodářského rozmachu. Tak přísně centralistický stát, jaký vytvořili vládci 4. dynastie, již nikdy později v dějinách Egypta neexistoval. Po Staré říši následovalo období rozkladu státu označované jako První přechodná doba, jež skončilo opětovným sjednocením země za krále Mentuhotepa II. Nebhepetrea. Kolem roku 2040 př. n. l. tak začala doba Střední říše, trvající přibližně 400 let a zahrnující kromě závěrečné třetiny vlády 11. dynastie také dynastie 12.–14. Období 12. dynastie (cca 1990–1780 př. n. l.) se právem označuje za „zlatý věk“ staroegyptské literatury. Asi nejznámějším dílem z této doby je Povídka o Sinuhetovi, kterou se inspiroval, alespoň co do jména hlavního hrdiny, Mika Waltari při psaní slavného románu Egypťan Sinuhet (odehrávajícího se ale až za 18. dynastie asi o 600 let později). I ve Střední říši se stavělo, vznikaly četné chrámy a pohřební... Země Světa - Egypt od oblíbeného výrobce GEO-Bohemia, s.r.o. - tento artikl nepropásněte v perfektní akci za 95 . Výhodné ceny máme pro všechny zákazníky. Neplaťte jinde víc, než musíte.

Další parametry Země Světa - Egypt

• Název: Země Světa - Egypt
• EAN: 442631
• Cena: 95
• Dodací lhůta: 0 dnů