Země Světa - Sicílie

Na mapě Středomoří je Sicílie nepřehlédnutelným trojúhelníkem, jehož severní hrot dělí od špičky pověstné italské boty pouhých pět kilometrů moře.. Rozlohou necelých 26 000 km2 za sebou nechává všechny ostatní ostrovy Středozemního moře, v němž zaujímá strategickou polohu na půli cesty mezi Gibraltarem a Malou Asií. Zeměpisná poloha byla pro Sicílii vždy požehnáním i prokletím zároveň. Leží na rozhraní dvou zemských desek, jejichž zdánlivě nepatrné pohyby kdesi v hlubinách se na povrchu ostrova projevují ničivými zemětřeseními a sopečnými erupcemi. Mnohem citelněji ale Sicílii v minulosti sužovaly odvěké střety mocenských zájmů středomořských národů, pro něž byla úrodnou obilnicí, výhodným přístavem i opěrným bodem umožňujícím kontrolu celé oblasti. Zevrubnější pohled na mapu ukáže, že až na nepříliš široké zelené pásmo nížin při východním a jihozápadním pobřeží převládá na ostrově hnědá barva kopců a hor, z nichž ten nejtmavší bod by mohl přecházet do černé, protože ho tvoří sopečný tuf nejvyššího a nejslavnějšího evropského vulkánu Etny. Pohoří pokrývají dohromady čtvrtinu rozlohy ostrova. Sicilské Apeniny s nejvyššími vrcholy kolem 2000 m n. m. se táhnou podél severního pobřeží a jsou výběžkem kalábrijských Apenin, zatímco jihozápad ostrova je geologicky příbuzný se severoafrickým Atlasem. Sicílie je převážně hornatá, přesto ale velmi úrodná. Nejplodnější části země se rozkládají  na východě mezi Etnou a Syrakusami a na západě v provincii Trapani, kde je půda vhodná zvláště pro pěstování vinné révy. Ať již Sicílie patřila komukoliv, vždy ji mohli její vládci považovat za pohár hojnosti přetékající obilnými zrny, lahodnými citrusy, vínem i olivovým olejem a plovoucí v moři, v němž se proháněla hejna ryb. Ostrov je stále štědrým zdrojem potravin, nicméně vedle zemědělství hraje stále důležitější roli průmysl, zastoupený dokonce i těžbou ropy. Mezi nejdůležitější zdroje příjmů ale patří turistický ruch, který využívá obrovského bohatství ostrova v podobě nádherné přírody, krásných čistých vod Tyrhénského, Jónského a Středozemního moře, příznivého klimatu, úžasné gastronomie a jedinečného souboru historických a uměleckých památek, jež jsou výsledkem staletého střetávání kultur a zrcadlem dějin celého Středomoří. Každoročně se proto na Sicílii vydávají více než čtyři miliony turistů. Sicílii, jak ukazují jeskynní nálezy, lidé osídlili již v šerém dávnověku. Do historie ale vstoupila zhruba až v 8. stol. př. n. l., kdy na východním pobřeží začali zakládat své kolonie Řekové a z africké strany vstoupili na ostrov Kartaginci. Památky na řeckou přítomnost patří k těm nejzajímavějším a nejpřitažlivějším cílům turistických cest. Syrákúsy, Selínús, Segesta a Agrigento nejsou tak slavné jako podobné řecké lokality jen proto, že neleží ve vlastním Řecku. V celém Středomoří se však postupně prosadili Římané, kteří Sicílii využili jako výhodnou předsunutou základnu během druhé punské války, v níž nakonec rozmetali Kartágo. Ostrov spravovali šest století, považovali ho hlavně za obilnou sýpku, znovu ho ale také povznesli na významné středisko obchodu. Svědectvím prosperity v tomto období je řada krásných památek včetně nádherných mozaik v Casale. Po pádu římské říše se o ovládnutí Sicílie pokoušeli různí dobyvatelé, až ostrov získala na tři století Byzanc, jejíž umělci zde vytvořili řadu uměleckých skvostů, zejména unikátních mozaik zachovaných například v Palatinské kapli v Palermu. Ostrov samozřejmě neunikl pozornosti Arabů, kteří Sicílii postupně dobývali padesát let, až jim na konci 9. stol. definitivně padla do rukou. Arabové poznamenali hlavně sicilské zemědělství, zdokonalili zavlažovací systém a přinesli dosud neznámé plodiny jako pomeranče, citrony, pistácie a cukrovou třtinu. Arabské prvky obohatily také umění a architekturu. Sicilský emirát, rozklížený spory příslušníků vládnoucí dynastie, podlehl na konci 11. stol. francouzským Normanům, potomkům Vikingů, kteří přijali křesťanství a usadili se v Evropě. Pod vedením bratří de Hauteville bojovali o ostrov 30 let. Roger II. byl korunován prvním sicilským králem v roce 1130 a ke svému ostrovnímu území připojil i pevninskou část jižní Itálie. Vládl pevnou rukou, ale geniálním způsobem využil dědictví předchůdců Normanů k povznesení celé Sicílie. Nebál se svěřit důležité posty v čele státu Arabům i Řekům. Na ostrově se nadále mluvilo řecky, arabsky i francouzsky a vlivy jednotlivých kultur se navzájem prolínaly, obohacovaly a rozvíjely. I když normanské období trvalo jen šest desetiletí, vyneslo Sicílii na evropské výsluní a zanechalo do dnešních dnů památky, především hrady a kostely, jež patří k těm nejcennějším na ostrově. Tři perly – katedrála v Monreale, Cappella Palatina v Palermu a chrám v Cefalú – se svou hodnotou řadí k skvostům celé Itálie. Čtvrtým normanským králem Sicílie byl Tankred I., jenž nechal v roce 1193 korunovat svým spoluvládcem svého staršího syna Rogera III. Ten však na Štědrý den téhož roku zemřel a o necelé dva měsíce později... Země Světa - Sicílie od výrobce GEO-Bohemia, s.r.o. - tento produkt doručujeme za úžasnou cenu 95 . Upozorňujeme, že nabídka má omezenou platnost. Přejeme vám příjemné nakupování.

Další parametry Země Světa - Sicílie

• Název: Země Světa - Sicílie
• EAN: 9771213819246
• Cena: 95
• Dodací lhůta: 0 dnů