Země Světa - New York

Jedno z největších a nejvýznamnějších měst naší planety.. Dne 2. září 1609 vplul Henry Hudson, anglický mořeplavec ve službách Holandské východoindické společnosti, do ústí veliké řeky na východním pobřeží amerického kontinentu. Jako mnoho jiných objevitelů té doby, i on byl posedlý nalezením tzv. Severozápadní cesty, která by umožnila lodní spojení z Evropy do Asie bez nutnosti obeplouvat Jižní Ameriku. Celých deset dní zkoumal řeku proti jejímu proudu, než pochopil, že cesta do vzdálené Číny tudy nevede. Pro obchodní zájmy společnosti to bylo patrně zklamání, přesto zde Holanďané v roce 1625 založili obchodní stanici. Kromě kožešin z výměnného obchodu s domorodci však nová země příliš bohatství nenabízela. Těžko by tak někdo mohl odhadovat, že o pár století později zde bude stát jedno z největších a nejvýznamnějších měst naší planety. Henry Hudson nebyl prvním Evropanem, který se ve zdejších vodách objevil. Již v roce 1524 proplul úžinou, která dodnes nese jeho jméno, italský mořeplavec – pro změnu ve francouzských službách – Giovanni da Verrazano. Právě v jeho hlášení králi Františkovi se objevuje myšlenka, že jde patrně o široký průliv do Tichého oceánu. Francouzská koruna se však ke kolonizaci neodhodlala, a tak příběh města New Yorku začal až jako nevelká holandská pevnost z hlíny a klád na jižním cípu ostrova Manhattan. Stála někde v místech impozantní budovy staré celnice, v níž je dnes jedna ze dvou expozic Národního muzea amerických indiánů. Tehdy se ovšem toto místo jmenovala Nieuw Amsterdam – Nový Amsterdam. Pokud ujdeme asi 450 m k severu, dostaneme se k Wall Street, zásadní ulici newyorského Finančního distriktu. Právě tady holandská osada končila. Název ulice se odvozuje od palisádové hradby postavené napříč ostrovem, která měla ochránit osadníky před případným indiánským útokem. Holanďané sice dávali přednost pokojnému obchodu s místními, ale rozdílnost kultur občasné konflikty přinášela. Docházelo k nim bez ohledu na to, že Peter Minuit, první guvernér osady, již 24. května 1626 učinil s místními domorodci historický obchod. Za zboží v hodnotě 60 guldenů (dnešních asi tisíc dolarů) koupil celý ostrov, kterému příslušníci místních algonkinských kmenů říkali Mannahatta, „ostrov mnoha pahorků“. Vzhledem k tomu, že 21 km dlouhý ostrov je dnes nejdražším realitním trhem v Americe a třetím nejdražším na světě, může se zdát, že šlo o obchod tisíciletí. Současní historici ho však zpochybňují. Nejen ze strany domorodců, ale ani Holanďanů prý nešlo o prodej a nákup půdy, ale o právo území užívat – už jen proto, že soukromé vlastnictví nějakého území bylo pro domorodce jen těžko pochopitelné. Pod britskou vlajkou Nový Amsterdam se stal průsečíkem řady obchodních tras mezi anglickými koloniemi a holandskými přístavy. Námořní rivalita mezi Holanďany a Angličany však brzy přerostla ve skutečný konflikt. V roce 1664 vplula do zátoky anglická flotila a žádala kapitulaci přístavu. Holandští obchodníci se z obavy před zničením města vzdali a místní vojenská posádka spořádaně opustila město. O tři roky později podepsaly obě strany smlouvu, ve které si jednoznačně rozdělily sféry vlivu v Novém světě. Podle králova bratra, vévody z Yorku, byl přístav přejmenován na New York. Přes změnu vlajky zůstal Nový York i nadále holandským městem, kde Angličané byli v menšině. Přestože se zapojil do atlantského koloniálního systému, nedosahoval prosperity svých větších a úspěšnějších sousedů jako byla Filadelfie či Boston. Chybělo mu totiž materiální a zemědělské zázemí a hlavně dobré obchodní kontakty v Londýně. Začal se proto věnovat převážně pobřežnímu obchodu mezi koloniemi a Karibikem, nezřídka se stával překladištěm a útočištěm pašeráků a pirátů. Nesouhlas kolonií se stupňujícím se zdaněním nakonec vyústil v americkou revoluci a New York se stal jedním z jejích prvních bojišť. Kontinentální armáda v čele s Georgem Washingtonem však byla příliš slabá na uhájení města a z Manhattanu ustoupila. Britové pak zůstali v New Yorku až do podepsání mírové smlouvy v roce 1784. Doba britské okupace paradoxně posílila vztahy s anglickými přístavy a prestiži New Yorku pomohlo i to, že byl na krátkou dobu zvolen prvním hlavním městem Spojených států a z balkonu jeho radnice pronesl George Washington první prezidentskou přísahu. Bagdád nad podzemní drahou Do 19. stol. už New York vstupoval jako největší americké město a nejdůležitější přístav. Od chvíle, kdy Britové převzali holandskou kolonii, se skladba obyvatelstva začala měnit, a položila tak základ budoucího kosmopolitního charakteru. Vedle Holanďanů se zvyšoval počet Angličanů, Irů a Skotů. New York se stal také útočištěm asi 200 rodin francouzských hugenotů a po pádu holandské Brazílie se objevila první skupina Židů. Každý pátý přistěhovalec pocházel z německých zemí a pestrý kolorit doplňovala skupina svobodných černochů. Před revolucí měl New York asi 13 000 obyvatel, tento počet se během následujících 60 let téměř zdesetinásobil. Válka za nezávislost znamenala... Země Světa - New York od společnosti GEO-Bohemia, s.r.o. - toto zboží si můžete koupit za výhodnou cenu 95 . Ceny a dodací lhůty tlačíme stále dolů. Nákup u nás potěší také vaši peněženku.

Další parametry Země Světa - New York

• Název: Země Světa - New York
• EAN: 446910
• Cena: 95
• Dodací lhůta: 0 dnů